Za úspěchem stojí rok intenzivní práce, technických inovací i schopnosti překonávat nečekané komplikace. O největších momentech sezony, vývoji monopostu, fungování týmu i plánech na příští rok jsme hovořili s kapitánem týmu Dominikem Motykou.
Jak byste letošního sezonu Formula Student zhodnotil několika slovy?
Úspěšná, ale náročná. Výsledky se dostavily, i když ne všechno šlo vždy podle plánu.
S jakými cíli jste do sezony 2026 vstupovali?
Hlavním cílem bylo navázat na povedenou sezonu 2025 a získat další cenné zkušenosti s vývojem monopostu. Ty chceme v příští sezoně posunout na další úroveň.
Považujete celkové 4. místo ve Španělsku a 3. místo v Chorvatsku za splnění očekávání, nebo jste mířili ještě výš?
Samozřejmě vždy míříme výš, ale s výsledky jsme spokojeni. Ve Španělsku jsme navíc startovali poprvé, takže celkové 4. místo je pro nás velký úspěch.
Který moment letošní sezony byl pro tým nejdůležitější?
Pro nás je to v každé sezoně první nastartování auta. V tu chvíli zjistíme, že veškerá práce, kterou jsme do projektu vložili, nepřišla vniveč.
Co jste cítili při vyhlašování výsledků v Chorvatsku, když zaznělo, že se Formula TU Ostrava umístila na bronzové příčce?
Obrovskou radost a překvapení. V takový úspěch jsme doufali, ale upřímně jsme ho moc nečekali.
Ve Španělsku jste startovali poprvé. Jaké byly vaše první dojmy?
Skvělá atmosféra, zázemí i organizace závodů na nás udělaly opravdu dobrý dojem. Nejvíc nás uchvátila noční akcelerace.
Závod provázely počáteční komplikace. Můžete prozradit, o co šlo a jak se vám je podařilo překonat?
Na posledním testování před závodem, nám řidič zaparkoval do pneumatik a odneslo to přední křídlo, které jsme během tří dnů museli celé vyrobit znovu, abychom mohli na závodech odjet dynamické disciplíny.
Na chorvatských závodech, konkrétně v disciplínách Engineering Design a Endurance vám pódium uniklo jen těsně. Mrzelo vás to, nebo převládala radost z celkového výsledku?
Zpočátku nás to mrzelo, ale radost z celkového výsledku nakonec všechno přebila. Zároveň je to pro nás signál, že jsme i v těchto disciplínách konkurenceschopní.
Letos jste představili nový vůz Vector 10 EVO. Jaké největší novinky oproti předchozí generaci přinesl?
Šlo o evoluci minulého monopostu, takže koncept zůstal stejný. Zaměřili jsme se na vylepšení stávajícího vozu: bezdrátovou telemetrii, upravený aerodynamický paket, snížení hmotnosti a lepší senzoriku. Hlavní energii jsme ale věnovali vývoji Vectoru 11, který přinese zásadní změny.
Na které technické řešení jste nejvíc pyšní?
Ve spolupráci se sponzorem se nám podařilo zprovoznit bezdrátový přenos dat z auta, která pak můžeme v reálném čase sledovat na počítači. Tuto funkci chceme dále rozšířit o komunikaci s jezdcem přímo během jízdy.
Jak dlouho vznik monopostu trvá?
Celý proces trvá zhruba rok. Na začátku školního roku si stanovíme koncept, kterým se pak řídíme během vývoje. Začátkem prosince posíláme navržené komponenty do výroby, část si vyrábíme přímo na naší dílně. Jakmile máme díly, začíná stavba monopostu, která vrcholí v květnu jeho představením sponzorům a veřejnosti. Do začátku závodů v červenci pak auto testujeme, ladíme jeho nastavení a připravujeme jezdce, aby na závodech dokázali naplno využít jeho potenciál.
Co bylo při vývoji letošního vozu nejnáročnější?
Nejnáročnější byla implementace bezdrátové telemetrie, kde jsme museli vyřešit spolehlivost přenosu a zástavbu do vozidla. Tohle všechno zabralo také hodně času na testování, kde jsme ladili všechny detaily.
Na vývoji vozu pracoval dvanáctičlenný tým. Jak jsou mezi členy rozdělené role?
Tým má šest sekcí: aerodynamiku, elektrotechniku, powertrain, chassis, vehicle dynamics a public relations. Každou vede sekční leader, který společně s kapitánem řídí vývoj i celkové fungování týmu.
Co musí student splňovat, aby se stál vaší součástí?
Nemáme žádné požadavky na předchozí znalosti, protože smyslem projektu je právě to, že se je v týmu naučí. Chceme jen, aby byli studenti ochotní se učit a do projektu se zapojit.
Jak náročné je skloubit práci na formuli se studiem?
Je to náročné. Někteří členové tráví v týmu desítky hodin týdně, hlavně před závody. Vyžaduje to dobré plánování času a někdy i obětovat volný čas. Kolik času formuli věnuje, je na každém. Platí ale, že čím víc práce do ní člověk vloží, tím víc se mu nakonec vrátí.
Co si studenti díky působení v týmu odnášejí do budoucí práce?
Především praktické zkušenosti, které ve škole nezískají, schopnost řešit problémy pod tlakem a cenné kontakty, ať už v rámci týmu, nebo mezi partnery a firmami z oboru.
Formula TU Ostrava se zařadila mezi deset nejlepších týmů v Evropě. Čemu přičítáte tento úspěch?
Postupnému vývoji a dlouhodobé práci. Každý rok navazujeme na to, co se povedlo dřív, a krok za krokem se posouváme dál.
Navazujete při vývoji na zkušenosti předchozích studentů?
Samozřejmě. Vždycky se snažíme předat novým členům co nejvíc informací a dat, aby mohli po nás pokračovat ve vývoji a monopost dál vylepšovat.
Jaké jsou ambice týmu pro sezonu 2027?
Hlavním cílem je úspěšně zvládnout přechod na nový koncept monopostu. Stejně důležité je pro nás zajistit stabilitu týmu, a to jak co do počtu členů, tak co do procesů a fungování týmu. Chceme, aby se na tak skvělém projektu dalo na naší univerzitě, a hlavně na Fakultě strojní, pracovat i v dalších letech.
Můžeme očekávat nějaké novinky u příští generace monopostu?
Ano, na příští rok chystáme velkou změnu konceptu: přechod z třináctipalcových kol na desetipalcová. Chceme tím výrazně posunout výkonnost monopostu i celý tým, ale čeká nás ještě hodně práce.
Na co jste jako kapitán v letošní sezoně nejvíc pyšný?
Nejvíc jsem pyšný na tým. Hlavně na to, jak jsme fungovali na závodech. Každý věděl, co má na starosti a auto bylo vždy včas připravené na všechny disciplíny, od technických přejímek přes statické disciplíny až po dynamické.
Text: Barbora Urbanovská
Foto: archiv Formula TU Ostrava