Jeden okruh má vzdálenost 13,2 km a převýšení 850 m. Kluci jej zvládli celkem 14x. Jejich společný (pří)běh se začal psát už v prvním ročníku na hodině tělocviku, kdy si oba zvolili běh – a navíc přišli ve stejném tričku Beskydská sedmička. Později právě tam padl nápad, že si jednou vyzkoušejí LH24 spolu.
Matěj měl z čtyřiadvacetihodinovky zkušenost. Krátce po 18. narozeninách startoval na LH24 poprvé. „Dal jsem si za cíl 8 okruhů, což se mi povedlo, ale bylo to šílené. Rok na to už jsme šli do závodu společně, což bylo o něco jednodušší. A navíc se nám podařil bronz v kategorii do 35 let,“ vysvětluje Matěj na úvod. Do letošního ročníku vstupoval s respektem. Od poloviny září byl totiž na Erasmu v Portugalsku, v oblasti Porta. „Je to tam jedna velká nížina a kopce pro trénování žádné. Běhat jsem sice chodil, ale jen rovinky. Nevěděl jsem, jak moje nohy budou na extrémní převýšení reagovat. Navíc do Česka jsem se vrátil až dva dny před závodem, ale naštěstí to dobře dopadlo,“ směje se.
Petr se připravoval mnohem zodpovědněji. „Na letošní LH24 jsem se připravoval poměrně intenzivně a podařilo se mi naběhat slušný objem kilometrů, ze kterého budu čerpat celou sezonu,“ přibližuje. Součástí tréninku byly i specifické běhy simulující samotný závod. „Se školou a zkouškovým obdobím to není úplně jednoduché skloubit, ale podařilo se to,“ dodává.
Příprava přinesla ovoce. Mezi mužskými štafetami zaznamenali druhý nejlepší výkon celkově a oproti loňsku přidali jedno kolo. „Vnímáme to jako skvělý výsledek a zlepšení oproti minulému roku,“ shodují se. Letos panovaly příznivější podmínky – více sněhu na trati umožnilo rychlejší seběhy. „V noci byl sice větší mráz, a to až 13 stupňů pod nulou, ale nefoukalo tolik jako minulé ročníky.“
Za 24 hodin zvládli 14 kol, tedy 184,8 kilometrů v čase 23 hodin a 56 minut. Nejtěžší část závodu přichází tradičně v noci. „Největší krize v celém závodě přichází určitě někdy od půlnoci do svítání. Jste unavení a celkově je na trati méně lidí, protože do tmy a zimy už se nikomu moc nechce. S rozedněním každopádně přichází trocha optimismu, a to člověka docela povzbudí,“ přibližují Matěj a Petr, kteří se od startu drželi jasného plánu. „Hlavní je nepřepálit začátek, spíše se držet elitních jednotlivců a běhat okruhy okolo hodiny a půl.“ Zatímco některé týmy nasadily ostré tempo hned po startu, Báňští rytíři byli trpělivější. První kolo dokončili na 9. místě, do čela se dostali až nad ránem během 12. kola. „14. kolo už bylo pojišťovací a s vidinou prvního místa se šlo i celkem dobře,“ říkají s úsměvem.
Specifikem štafety je minimální kontakt s parťákem. „Předávka štafety probíhá rychle, jen si vyměníme informace o stavu trati apod. Během závodu je pak nutné sledovat, kde se druhý nachází, abychom se včas dostavili na předávku,“ vysvětluje Matěj a Petr dodává: „Byli jsme domluvení, že se vždycky cca 10 minut před předávkou prozvoníme, aby ten druhý nezaspal.“
Rozdíl mezi štafetou a závodem jednotlivců podle nich není zásadní. „Na trase jste stejně buď jeden, anebo druhý. Jediný rozdíl je v odpočinku mezi jednotlivými koly,“ vysvětlují. Pauzy přitom mohou být zrádné. „Spát sice nemá smysl, ale na chvilku si lehnout, namazat se hřejivou mastí a trochu si promasírovat nohy pomůže dost.“
Oba kluci se věnují skyrunningu. „Já s ním začal v 18, kdy jsem se přihlásil na závod B7. Od té doby jsem začal běhat a trénovat aktivně. Loni jsem skončil na 2. místě na Mistrovství ČR ve skyrunningu juniorů do 20 let,“ říká Matěj. Petr začínal před šesti lety na silnici, ale protože bydlí v Beskydech, brzy ho to začalo táhnout spíše do hor. „Absolvoval jsem už více horských závodů, například B7, kde se mi v roce 2023 podařilo dostat do TOP 10 v kategorii,“ popisuje. Na LH24 startoval poprvé právě s Matějem v roce 2025, kdy brali třetí místo. „Za jeden z největších úspěchů považuji loňské 3. místo z Mistrovství ČR ve skyrunningu juniorů do 23 let.“
A co dál? „Ještě je pořád relativně brzy od závodu a myšlenky na další ultra vzdálenosti zatím nejsou. Jsme si jisti, že se to během roku, ostatně jako i v minulých letech, změní.“ Jedno je však jisté už teď: jejich cesta z hodin tělocviku až na stupně vítězů v závodě LH24 potvrzuje, že i velké sportovní příběhy mohou začít náhodou.
Matěj Kuliha, student 2. ročníku FS.
Petr Kulovaný, student 2. ročníku EKF.