Kam sa uberá technické vzdelanie a spolupráca s priemyslom?

Ako sa vám pracuje vo svete poznačenom pandémiou? Aký predpokladáte vývoj situácie z pohľadu univerzitného technického vzdelávania v Českej republike?
Distanční způsob výuky postihuje všechny stupně vzdělávání a nedá se předpokládat, že by byl v budoucnu tento trend na ústupu. Na úrovni vysokých škol je celá řada oborů, kde se této formy výuky dá s výhodou využít. Technické vzdělávání mezi ně bohužel nepatří. Je totiž postaveno na praktické výuce v laboratořích a experimentech, což online meetingy nenahradí. Podobně je tomu v lékařství. Asi bychom nechtěli, aby nám slepé střevo operoval lékař, který studoval distančně a viděl, jak se to dělá na videu na Youtube. A stejně tak bychom neradi, aby most či jinou stavbu svařoval inženýr podle tipů na sociálních sítích.

Online výuka má jistě pro celou řadu předmětů, zejména pak přednášek, své opodstatnění. Na technických fakultách, které svou výuku zakládají na praktických měřeních, experimentech a laboratorních úlohách, však její budoucnost nevidím. U přednášek bych se tomu nebránil, v případě cvičení v laboratořích a při tvorbě praktické závěrečné práce ve spolupráci s firmou však tyto kompromisy dělat nelze.

Čomu vás táto situácia naučila? Vidíte aj nejaké pozitíva, alebo príležitosti?
Koronavirová krize prověřila akceschopnost a připravenost fakulty, univerzity i celé České republiky. Pevně však doufám, že další semestr začne i skončí standardní výukou bez opětovných omezení či restrikcí. Uvidíme, jak se mimořádná situace projeví na spolupráci s firmami. Bude samozřejmě záležet na tom, jak moc krize zasáhne firmy. Některé určitě více, jiné méně. Jednu dobrou věc podle mě pandemie přinesla: solidaritu mezi lidmi a vzájemnou pomoc a toleranci. To jsou hodnoty, kterými bychom se měli řídit každý den, nejen když „nám teče do bot“. Já bych se jimi rád řídil i při vedení naší fakulty.

Ste spokojný s tým, ako sa na vysokoškolské vzdelávanie technického smeru čerpajú v Českej republike eurofondy, prípadne prostriedky z iných zdrojov? Čo by ste prípadne v tejto oblasti zmenili?
Já z pozice děkana fakulty bohužel nezměním nic. Podle veřejně dostupných informací na tom obecně Česká republika není dobře, co se týká čerpání eurofondů a máme zpoždění s přípravou dalšího programovacího období. Například Technologická agentura České republiky je podfinancována, chybí ji poměrně významná částka na to, aby mohla financovat už přidělené projekty a zejména projekty nové. Na fakultě máme celou řadu projektů a asi jsme u některých pracovišť na hraně s lidmi, kteří se podílejí na řešení a další projekty by už nezvládali. Mimo projekty musí psát odborné články, spolupracovat s praxí, učit, vést závěrečné práce atd.

Ako hodnotíte pripravenosť študentov, ktorí prichádzajú študovať na Fakultu strojní, VŠB – Technické univerzitě Ostrava?
V letošním roce se nám zapsalo o cca 25 % studentů více. V minulých letech počty mírně klesaly. Co se týká kvality studentů, ta je poslední dobou obdobná. Asi se to nedá srovnat se studenty středních škol před rokem 2000, ale je na nás abychom do nich dostali to nejlepší ze strojařiny. Největší problémy tvoří tradičně matematika a fyzika studentů technických středních škol a technické předměty studentům z gymnázií. Studenti ve skupinách jsou promícháni, takže jsou si schopni pomoct s tím, co jim nejde a ve výsledku z toho profitovat. I tak odejde po prvním semestru téměř polovina zapsaných studentů. Je zde bohužel konkurence netechnických a soukromých vysokých škol, kde matematiku a fyziku nemají, ale na konci dostanou vysokoškolský titul také. Studenti (nebo zejména rodiče) nedomýšlejí, že potom nenajdou uplatnění a dítě s vysokou školou pracuje v supermarketu na pokladně. To se absolventům strojařiny, nebo techniky obecně stát nemůže, tito lidé chybí.

V čom spočíva najväčšia pridaná hodnota Fakulty strojní z pohľadu výslednej kvality študentov po absolvovaní štúdia?
Nejvyšší přidanou hodnotou je kvalitní absolvent, o kterého se firmy poperou. Většina našich studentů a absolventů řeší své bakalářské a diplomové práce pro firmy a v nich potom zůstávají. Strojařina je unikátní sama o sobě. Co problém, to unikát. Patříme mezi přední leadery v oblasti výuky a výzkumu 3D tisku kovů, plastů a kompozitů, včetně optimalizace pomocí bionických konstrukcí. Za tímto účelem byla v roce 2019 dostavěna nová moderní budova s laboratořemi za bezmála 120 mil. Kč. Novým počinem je oblast restaurátorství strojních dílů. Tuto specializaci vyučujeme v bakalářském studijním programu „Strojírenství“ jako jediní v Evropě. Mimo Ostravy probíhá výuka ve dvou detašovaných pracovištích v Uherském Brodě ve spolupráci s Univerzitou obrany v oboru Lovecké, sportovní a obranné zbraně a střelivo a také v Centru bakalářských studií v Šumperku za podpory města Šumperku a Nadačního fondu v oboru Strojírenská technologie.

Aké sú z pohľadu dekana silné stránky spolupráce Fakulty strojní VŠB-TUO s priemyslom v Českej republike? V čom vidíte prínos tejto spolupráce pre fakultu a v čom sú výhody pre priemyselnú prax?

Fakulta strojní stojí pevně na třech pilířích – výuce, vědě a výzkumu a spolupráci s praxí. Všechny tři tyto oblasti se navzájem propojují a jedna bez druhé by samostatně nemohla existovat. Spolupráce s firmami je rámována Průmyslovou radou fakulty, která pomáhá směřovat náplně studijních programů i jednotlivých předmětů od roku 2012. Fakulta strojní patří k tradičním fakultám VŠB-TU Ostrava a má velmi dobré renomé nejen v České republice, ale i v zahraničí. Skvělé jméno má také mezi zaměstnavateli, kteří mají enormní zájem o její absolventy. Dokládají to výsledky ankety „Škola doporučená zaměstnavateli“, kdy jsme se od jejího založení umístili vždy „na bedně“. Daří se také navyšovat objem zakázek smluvního výzkumu pro firmy i úspěšně podávat a řešit společné projekty. Za materiální i finanční podpory firem stavíme šestý prototyp SAE studentské formule, na které se podílejí studenti Fakulty strojní. Na závodech je vidět rostoucí kvalita formule a naši reprezentanti se ve startovním poli neztratí.

Fakultu strojní VŠB-TUO má významných partnerov v AV ČR, vo výskumných ústavoch a tiež v technických univerzitách. Čo fakulte táto spolupráca priniesla, aké sú jej prednosti a aký je predpoklad spolupráce v nasledovných obdobiach?
Fakulta spolupracuje s celou řadou univerzit domácích i zahraničních a také s celou řadou ústavů Akademie věd ČR. Díky této spolupráci se daří získávat projekty národní i mezinárodní. Za posledních 5 let jsme získali projekty v celkovém objemu více než 650 mil. Kč. Z nejvýznamnějších projektů jmenujme 2 Národní centra kompetence TAČR, projekty Dlouhodobé mezisektorové spolupráce, projekty OP VVV na podporu studia, včetně dostavby nové budovy CPIT TL-1 a projektu Mechatronika, projekty TAČR v různých výzvách, GAČR, MPO a další resortní projekty ministerstev. Díky dvojstranným smlouvám se zahraničními univerzitami máme na fakultě přes 300 studentů ze zahraničí. Věřím, že nastavená spolupráce bude nejen pokračovat, ale se i nadále rozvíjet.

Text byl převzán z prosincového vydání časopisu Zváranie, který zveřejňuje rozhovory s děkany slovenských a českých technických fakult.