Gabriel Prat je studentem 4. ročníku oboru strojírenství a průmyslového designu na Technické univerzitě Belford Montbéliard. Svůj zimní semestr ale nestrávil v onom malém městě na pomezí Francie, Švýcarska a Německa, nýbrž v Ostravě. Absolvoval tu šestiměsíční stáž v Centru 3D tisku Protolab, kde rozvíjel své dovednosti strojaře a vytvořil mimo jiné kolekci šperků z nerezové oceli, která je inspirovaná ikonickým reliéfem Vladislava Gajdy Prométheus umístěným nad hlavním vstupem do budovy A.
Co tě přivedlo do Ostravy, konkrétně do Protolabu?
Vlastně úplná náhoda. Chtěl jsem vyjet za studiem do zahraničí, ale zrovna byl covid – takže můj původní plán studovat v Číně nevyšel. Uvažoval jsem tedy nad nějakou evropskou zemí a z toho, co se nabízelo a co říkali mí spolužáci, vycházela Ostrava jako nejlepší volba. Rozhodl jsem se tedy víceméně spontánně.
Nelitovals?
Vůbec ne, naopak. Moc se mi to líbilo. I proto jsem přijel znovu. Už během Erasmu jsem narazil na studenta, který byl v Protolabu na stáži a doporučil mi ji. Tak jsem neváhal.
Potkala se náplň stáže s tím, co studuješ ve Francii?
V něčem ano. 3D tisku přece jen předchází navrhování v CAD programech. Jsou tady ale více zaměřeni na výzkum, materiály a podobně. Je to pochopitelné, protože aditivní technologie jsou mladý obor, v němž je pro výzkum stále hodně prostoru.
Jaké jsi měl od stáže v Centru 3D tisku očekávání?
Věděl jsem, že lidi v Ostravě jsou velmi přátelští, ale od stáže jsem čekal daleko větší tlak. To se mi nepotvrdilo, všichni byli skvělí a velmi rychle mě mezi sebe přijali. Co se týče náplně, zajímala mě topologická optimalizace, kterou se podle webu v Protolabu zabývají. Nakonec jsem dělal něco jiného – měl jsem se o to přihlásit už na začátku a více se zajímat o projekty ostatních. Byl jsem málo průbojný.
Čemu ses tedy věnoval?
Můj supervisor Jakub Měsíček mi dal na začátku úkol – navrhnout kolekci šperků. Tím jsem se vlastně zabýval po celou dobu stáže. Pak jsem pracoval i na svém projektu, ve kterém bylo trochu více mechaniky. Baví mě práce s mechanismy, které můžu vyvíjet a inovovat na počítači. Šperky jsou daleko přímočařejší zadání.
Musím ale říct, že se ti povedly.
Díky. Jsou inspirované uměleckým dílem, které se nachází nad vstupem do hlavní budovy. Vytiskl jsem prototypy z nerezové oceli. Součástí kolekce je i spona do klopy, která je ale moc těžká a nedrží. Materiál se tedy bude muset změnit třeba na lehčí titan.
V Ostravě se tedy z tebe stal návrhář šperků. Objevil jsi v sobě kus umělce?
Pravda, můžu si to dát do CV. (smích) Asi nejsem čistý strojař. Vlastně mě moc bavilo kolekci šperků tvořit, hrát si s tvary reliéfu, vytvářet něco nového a zároveň zachovat prvky, které jsou pro VŠB-TUO signifikantní.
Co ti stáž v Protolabu dala?
Hlavně jsem se toho hodně naučil o aditivních technologiích a širokých možnostech, které nabízí. Naučil jsem se ovládat 3D tiskárny a pracovat s různými materiály.
Co tě čeká po návratu na tvou domovskou univerzitu ve Francii?
Ve svém oboru jsem si musel před časem vybrat specializaci a já zvolil automobilový design. Mám rád auta, takže se možná v budoucnu více ponořím do oboru automotive. Uvidíme.